Kladenské vlečky se dočkaly osobní dopravy

24.1.2010 Kladno

Již několik dnů dopředu vyprodaná jízda v rámci seriálu Víkendů s motoráčkem, který již léta pořádá Klub železničních cestovatelů nejen pro své členy, ale pro každého, kdo uhradí účastnické poplatky, potěšila bohatými a zejména nevšedními zážitky.

V čase, kdy se koná málo podobných akcí, se v sobotu 23. 1. 2010 v 10 hodin v Lysé nad Labem na nádraží sešla nemalá skupina nostalgicky naladěných a patřičně natěšených účastníků nejen z Česka, ale i z Německa, Belgie a Holandska. Původní plán říkal, že jízda bude uskutečněna dvouosým Hurvínkem se vzduchem chlazeným motorem Tatra 111 A. Bohužel toto vozidlo se v sobotu ráno přes veškerou snahu nepodařilo v mrazivém počasí nastartovat a to přestože byl 2 dny předtím motor prohlédnut a vyzkoušen. Nešlo jak se později ukázalo o nic závažného, nicméně v tu chvíli musel operativně zaskočit „náhradní“ motorový vůz v podobě krokodýla M 286.1008, který ač je motoricky nesrovnatelně komplikovanější a ještě k tomu kapalinou chlazený, tak jeho starty i provoz po oba dva dny proběhly bez větších problémů.

Přes rozdíl mezi krokodýlem a hurvínkem i co se týče celkové velikosti, míst k sezení je ve velkém motoráku jen o málo více díky jeho velkorysé koncepci, rozsáhlému zavazadlovému a motorovému prostoru. To se ale přesně hodilo, protože místa byla i tak bezezbytku obsazena a tak si sedící cestující užili i trochu dobového komfortu. Hlavně pohodlných, robustních a dobrou koženkou potažených sedaček s dostatečným prostorem pro nohy. Navíc vozidlo řady 851 má velmi slušné topení, což se vždy s malým zpožděním než se dostatečně prohřeje motor plně projeví. Celá akce byla totiž poznamenána jednou základní charakteristikou: nemilosrdnými a nekončícími mrazy. Fotografující osazenstvo si vždy při opuštění zvláštního vlaku užilo své. Vděčné návraty do prohřátého motoráku již nezřídka probíhaly s polozmrzlými prsty a nosem a s ledovými kaštany na nohavicích nadšenců.

První fáze jízdy byla ve znamení přesunu mezi Polabím a Kladenskem, což bylo realizováno přes Čelákovice, Neratovice a Kralupy nad Vltavou. Zejména na trati 074 působil monstrózní motorák impozantním dojmem a na tak trochu zapomenuté tangenciále byl asi po hodně dlouhé době osvěžením jinak nudného provozu. Na internetu je k vidění dobře ilustrující video na YouTube z úseku Čelákovice – Lázně Toušeň. V Kralupech překvapil v jinak ne zrovna útulné nádražní budově sympatický bufet s lidovými cenami a výborným borščem. Jinak však měli pasažéři k dispozici především solidně zásobený vlakový bufet a vůně rumu se na nádražích linula z otevřených dveří daleko do okolí přes nosy zkřehlých lidí, čekajících na pravidelné vlaky. Navíc komu nevyhovovaly na Kralupsku a Kladensku všudypřítomná, podřadná „europiva“, mohl si na palubě vozu vychutnat mok z poctivého Nymburského pivovaru, vařený původním a tedy normálním způsobem.

Následoval průjezd oblastí dříve husté sítě soukromých drah mezi Kralupy a Kladnem a již se za orosenými okny rýsoval nápis Kladno – Dubí. Následovala asi nejatraktivnější fáze, kdy se po přistoupení známé a sympatické pilotky od zdejšího vlečkového provozovatele osobní vlak vydal brousit koleje do areálu bývalé Poldovky. Konfigurace místní sítě svojí koncentrací tak trochu připomíná zvětšeninu modelové železnice. Všude byly nějaké koleje a vždy bylo těžké si vybrat, které se dá přednost, a která bude mít smůlu. Nastala i pěkná situace, kdy nic netušící cestující, užívající si komfortu vozu včetně bufetového provozu, ani nezaregistrovali, že vůz se pohybuje už několik set metrů po neprojeté koleji pokryté asi 30 cm nedotčeného sněhu.

Uvnitř areálu se skýtaly skutečně pozoruhodné industriální scenérie a kdo má tak trochu umělecky založenou osobnost, jistě nabíral potěšení a inspiraci plnými doušky. Kdo rád fotografuje, pořídil zde neopakovatelné snímky. Počasí se celkem zdařilo a i když v tu chvíli bylo ještě zataženo slábnoucí vrstvou nízké oblačnosti, světla bylo dostatek. Navíc, tyto prostory snad ani příliš světla nevyžadují.

Časový limit byl dodržen a poté následoval přesun po tzv. Buštěhradské dráze směr Nové Strašecí, které bylo ten den cílovou stanicí jízdy zvláštního vlaku. Ve městě bylo připraveno ubytování a večer se po konzumaci klubové členstvo a podle potřeby i ostatní zúčastnili členské schůze KŽC. Ta shrnula nedávnou minulost a nejbližší budoucnost Klubu, nové cestovatelské projekty i stav motorákové sekce KŽC. Byli rovněž navržení a schváleni noví, kooptovaní členové výboru a poděkováno stávajícím. Byli přijati také noví členové klubu. Poté následovala volná zábava spojená převážně se splynutím účastníků s mysliveckým bálem, který se pořádal v sousedních prostorách místního kulturního zařízení. Tím byla dokonána celodenní bohatě nostalgická a tradicionalistická atmosféra.

Druhý den, neděle byla hlavně ve znamení návštěvy navýsost atraktivní vlečky Palivového kombinátu do dolu Schoeller v Libušíně. Ta vychází ze žst. Kamenné Žehrovice od Stochovského zhlaví a má jednu zajímavost, že vede dost dlouhou dobu v souběhu s hlavní tratí. Kdo rád jezdí po trati 120 např. do muzea v Lužné u Rakovníka, možná si už někdy v duchu představil tu nádheru, kdyby se mohl valit ve čtyřnápravovém vozidle i po té vedlejší koleji. To se v neděli 24. 1. 2010 cestujícím vlaku KŽC splnilo a slušnou rychlostí se řítili po této koleji, jako kdyby se jednalo o normální dvojkolejnou trať. Po odchýlení následoval lesní úsek v relativně větším stoupání až do místa, kde se na využívané vlečce nachází úvrať. Tou se vzápětí pokračovalo směrem k Vinařicím a tam, na úplném konci byla další z mnoha fotozastávek. Přítomnost vlaku osobní dopravy zde byla naprostým a jedinečným unikátem. Po cestě zpátky se fotozastávka uskutečnila i přímo v místě úvrati a dlužno říct, že okolní prosluněný jehličnatý les s množstvím nadýchané sněhové pokrývky vůbec nepřipomínal průmyslovou vlečku, ale spíš pošumavské lokálky nebo jakýsi tajuplný Zababov.

Návrat na hlavní trať se nevyhnul další kuriozitě. Protože vlak po dohodě s výpravčím dostal při příjezdu od vlečky přes stanici Kamenné Žehrovice směrem na Kladno volný průjezd, tak se vlastně jednalo o tak trochu svérázný, nový přímý, spěšný vlak spojující Vinařice a Kladno.

Následoval postupný návrat ku Praze zpestřený pozorováním, jak se v neděli odpoledne dopravní pracovníci obtížně vyrovnávají s potřebou vměstnat do přehuštěného grafikonu mezi Kladnem a Masarykovým nádražím ještě nějaký další vlak. V závěrečných fázích si projížděči a železniční nadšenci náležitě užili jízdu po jednokolejné spojce tzv. Hrabovského trianglu s možností zblízka pozorovat vzácné, tzv. řetězovkové vedení troleje. Na Praze Vysočanech došlo k výstupu převážené většiny cestujících a akce byla záhy definitivně a zdárně ukončena v depu KŽC v Lysé nad Labem.

Foto: 57

 

Aktuality

749-006 po renovaci

Rekreáky vyjely, počasí stálo za nic.

Rekreační vlaky vyjedou 23.5.!

Satalická křižování

749-259 po větší dílenské opravě

Podřipák a Kameničák vyjedou 16.5.2020

851-008 na vlečce ČKD Blansko

Podlipanský motoráček

Snad již brzy!

Šenovka: oprava železničního svršku na sklářské lokálce

Archiv aktualit:
2020     2016     2012
2019     2015     2011
2018     2014     2010
2017     2013     2009