KŽC vytáhl motorák z hrobu!

20.5.2011 Plzeň

V krátké době podruhé za sebou přinášíme zprávu, že další ze zasloužilých veteránů našich tratí neodjede na svojí smutnou, poslední jízdu vstříc plamenům autogenu, ale bude tady mezi námi dál. Stane se součástí rozšiřující se flotily provozních historických vozů, kterou zde pro své i Vaše potěšení buduje KŽC. Těch krásných strojů, které se dožily úctyhodného věku a už tady vlastně ani neměly být, bylo ještě nedávno víc. Nyní se ale situace změnila a zbývá jich několik posledních. Některé z nich, bohužel, postihly závady pár týdnů před vznikem šance na přežití.

Proto se KŽC rozhodl na chvíli otočit běh času a jednomu z těch nešťastníků podat pomocnou ruku. Vytáhnout jej z jeho neštěstí. Přitom pracoviště, která měla tyto stroje u ČD na starost, se o ně starala vzorně a především díky nim se dožily svého požehnaného věku. Ještě v minulých zimních měsících zachraňovaly provozní situaci v kopcovitých terénech na Šumavě a v Jeseníkách. Jak v turnuse, tak i jako zálohy, byly velice užitečné a praktické.

V Klatovech byly na letmých výkonech ještě před několika málo měsíci k vidění zaskakující stroje řady 831, čísel 043,167,168 a 187. V Šumperku šlo do poslední chvíle dokonce i o turnus a byla to čísla 105,110,113 a 183, která jsme stále vídali zejména na zasněžených horských pláních a v hlubokých, závějemi ovívaných zářezech tohoto krásného pohoří. I přes sebelepší péči se ale už nedalo očekávat, že tito zestárlí krasavci nebudou svým provozovatelům v čím dál tím větší míře připravovat různá nemilá překvapení. To se také bohužel v nedávné době v několika případech stalo. Větší opravy byly již zastaveny, a to může být, zdá se, pro některé z nich osudné.

Vůz 831.183-9 byl ze Šumperka prostřednictvím KŽC již před pár dny zachráněn a o některé vozy mělo zájem také Národní technické muzeum. Některé další spadají administrativně pod DHV Lužná a tedy neměly by být určeny ke zrušení, i když jsou momentálně neprovozní. Proto se KŽC zaměřil na zbývající možnosti a postupně soustředil svůj zájem na klatovské neprovozní vozidlo číslo 831.168-0.

Čtyřnápravový osobní motorový vůz s elektrickým přenosem výkonu, řady M 262.1, pořadového čísla 168 byl vyroben v roce 1958 pod výrobním číslem 58796 a patřil do třetí výrobní série. Jeho původní označení bylo M 262.0168. V roce 1988, kdy bylo u hnacích vozidel ČSD zavedeno numerické označování, obdržel tabulku s číslem 830.168-1. Ta mu však vydržela pouhé 3 roky, do změny řady v roce 1991. Zato následujících 20 let, až do roku 2011, mu vydrželo číslo 831.168-0. Nyní, pod svým novým majitelem, obdrží ve svém téměř nekonečném příběhu již v pořadí čtvrté označení, a to M 262.1168.

Vůz byl z výroby ve Studénce dodán do depa Plzeň a v jemu podřízených PJ prožil prakticky celý svůj život. Především v PJ (nyní PP) Klatovy, kde se dlouhá léta potkával s čísly 117 a 183, dnes již oběma taktéž ve stavu KŽC. V roce 1991 se stal jedním z těch, které se v ŽOS Šumperk dočkaly remotorizace dosazením přeplňovaného šestiválce 6 S 150 PV 2A. To pro něj znamenalo prodloužení perspektiv, protože motor se rozhodně vyznačoval vyšší spolehlivostí. Ze šumperské správkárny se vůz již coby řada 831 vrátil do Klatov, a tam dlouhá léta, až donedávna, bez větších poruch obětavě sloužil na tamních náročných výkonech. V poslední době již nebyl turnusován, ale stále vytvářel zálohu pro modernější řady.

Při jednom z takových výkonů, na samém konci roku 2010, postihla tento letitý motorák nepříjemná událost, která by normálně byla více než dostatečným důvodem pro ukončení jeho účinkování na české železniční síti: Vlivem stáří a špatného stavu izolací nastal zkrat a zahoření elektroinstalace, kdy trakční proud probil do rozvodu napětí 110V a zcela jej zničil. Rovněž trakční motory byly úplně zdevastovány. Bylo štěstí, že zůstalo u zahoření a vůz nepodlehl požáru celý. Byl okamžitě odstaven z provozu a rovnou navržen na zrušení.

V této fázi si jej vyhlédl budoucí soukromý majitel, KŽC, s úmyslem dát mu šanci. Tak, jako jí dostaly i jeho ostatní motoráky. Byl od Českých drah odkoupen a coby budoucí soukromé muzejní vozidlo prodělal střední opravu. Celá elektrická výzbroj počínaje trakčními motory, přes rozvaděče a konče budíky na stanovištích, vypínači a osvětlením byla vyměněna nebo opravena. Díky nadšení KŽC pro tyto staré motorové řady a schopnosti se o ně náležitě postarat, se tento exemplář nečekaně vrátil mezi několik zbývajících provozních kolegů a je zachráněn.

Motorák se momentálně stále nachází v barevném schématu ČD, ale v brzké době obdrží lak nový, historický. Samozřejmostí jsou drobné opravy karosérie a střechy, které budou lakování předcházet. Součástí typických identifikačních znaků nového vlastníka je lvíček nad bočními tabulkami řady, vodorovné bílé pruhy na náraznících a samozřejmě tabulky s názvem provozovatele. Všechny ostatní detaily vozu zůstanou zachovány v podobě, jaká byla po desetiletí pro tuto řadu mimořádně úspěšných motorových vozů obvyklá.

Se stošedesátosmičkou se budeme setkávat na mnoha různých výkonech, typických pro provozovatele KŽC Doprava. Jak v pravidelné motoráčkové nostalgii, tak na víkendových speciálech, i ve vlacích na zakázku - třeba právě pro Vás.

Foto: 142