Železniční doprava

Provozní sezona 2009, aneb osudy vozidlového parku KŽC

16.12.2009 Praha

KŽC (Klub železničních cestovatelů) jako český vlastník a provozovatel historických kolejových vozidel motorové trakce prožil v roce 2009 velice náročnou sezónu, kdy se často jednalo o významné a neopakovatelné okamžiky na naší železničně-nostalgické scéně.

Motorové vozy:

Zajištění provozuschopnosti historických motorových vozů KŽC v sezóně 2009 předcházela velmi náročná a pečlivá příprava. Především na přelomu let 2008 a 2009 vyvstala nutnost uskutečnění generálních oprav spalovacích motorů hned dvou vozů: Týkalo se to především krokodýla 851.008 (M 286.1008), jehož motor po dlouhých letech nasazování na sklonově náročných tratích středního Slovenska vykazoval chronické problémy v netěsnostech spalovacího systému a zajištění jeho jízdy bylo již téměř nemožné bez většího dílenského zásahu. Kvůli nízkému tlaku mazacího oleje akutně hrozilo zadření motoru. Realita byla taková, že pokud nebude provedena jeho komplexní oprava, bude nutné toto hnací vozidlo nadále považovat za provozu neschopné. Otázka zněla buď tento vznešený motorák dále provozovat ale záhy po jeho nákupu do něj neplánovaně investovat další nemalé prostředky anebo jej prostě odstavit. Vedení KŽC se rozhodlo, že opravu uskuteční a tím byl tento stroj v sezóně 2009 de facto zachráněn před velmi nejistou budoucností. Dnes je možné krokodýla 851.008 opět spatřit zejména na prestižní vozbě zvlášť objednaných motorových vlaků, byl k vidění v nejen v Čáslavi, v Posázaví, v Nižboře, v Blansku, v Nové Pace, v Praze-Braníku, zaskakoval i za řadu 830 na turnusových výkonech KŽC a tak se objevoval prakticky celoplošně tam, kde bylo aktuálně potřeba. Zejména na jízdách typu narozeninové vlaky, svatební vlaky odvedl znamenité služby, ale obsloužil spolu s dvěma „polomáčenými“ vozy řady Bix např. i letošní Kácovskou pouť, tentokrát neobvykle trasován přes Uhlířské Janovice. Mezi ne nezajímavé výkony patřil rovněž exkluzivní rychlík objednaný pro VIP hosty z oboru železniční dopravy v ČR (ministerstvo dopravy, GŘ ČD, železniční průmysl, zástupci soukromých dopravců, pedagogové z dopravních fakult v ČR i ze zahraničí) v trase Praha - severní Čechy - Karlovarsko - Bochov - Rakovník - Praha. Velice podobná situace nastala s vozidlem 830.056 (M 262.056). Jeho technický stav byl stejně jako u některých podobných, dosud existujících exemplářů naprosto žalostný a všechno spělo k tomu, že tento motorový vůz zastupující vzácnou II. sérii veleúspěšné řady čeká už jen to nejhorší - odstavení a možná i budoucí průjezd vraty některého z hladových kovošrotů. Slovenské spolky zájem o záchranu motoráku neprojevily a české nakonec také ne. Už v roce 2006 bylo proto učiněno pro budoucí chod věcí zásadní rozhodnutí: Nula padesát šestka se padnout nenechá a naopak se udělá vše pro její záchranu, i když to pravděpodobně bude spojené se zcela mimořádnou finanční náročností, pohybující se v řádech milionů Kč. V tu chvíli nikdo z KŽC netušil o jak vyčerpávající román na pokračování stále nově se objevujících skrytých technických problémů se bude jednat. Ovšem vlastník a budoucí provozovatel, jak již sám opakovaně deklaroval, má ke starým vozidlům opravdu citový vztah a tak ani v nejtěžších chvílích nepolevil a nedopustil, aby 056, kterou má na zodpovědnost, potkal osud její kolegyně 057, kterou nakonec získalo MDC Bratislava. To vozidlo nejen neopravilo, ani neuvedlo do stabilizovaného stavu, ale naopak, dnes je po odkoupení tímto svým novým vlastníkem de facto již odepsané, neboť bohužel osudově posloužilo jako příležitostný zdroj náhradních dílů a poté objekt nájezdu vandalů. Tento konec si KŽC od začátku nepřál nejen v případě 056, ale ani 057, ovšem železniční veřejnost tehdy vkládala naděje pouze do 830.057. Dnešní realitu může každý posoudit sám. U M 262.056 bylo potřeba uskutečnit hlavní opravu spalovacího motoru, který byl zcela zničený včetně výměny klikové hřídele s tím, že v době, kdy k tomu mělo ve firmě PARS dojít, se v Šumperku blížilo definitivní uzavření a demolice haly oprav této řady. Šlo doslova o dny, ale zvládlo se to. Dnes se dá říci, že po M 262.056 už žádná další dvěstědvaašedesátka nemůže projít generální opravou dvanáctiválcového motoru tak, jak to bylo po dlouhá léta obvyklé, tedy na specializovaném a k tomu určeném pracovišti v PARS Šumperk. V průběhu opravy se skutečně projevila nečekaná nutnost opravy nebo výměny celé řady dalších navazujících, komponentů, s čímž původně nebylo počítáno, a tak se dnes bez nadsázky dá říci, že toto vozidlo se v roce 2009 znovu narodilo. Bylo zcela restaurováno a postaveno téměř od základů nově. Jeho účinkování v sezóně nostalgie 2009 je navíc podpořeno i novým retro-lakem, který obdrželo již na sklonku roku 2008. Několik menších oprav na tomto více než 60tiletém motoráku bude vykonáno ještě i v nadcházející zimní přestávce 2009/2010, mimo jiné bude řešena kritizovaná absence skládacího zábradlí přechodového můstku a řada dalších jednotlivostí. Zábradlí i ploty jsou dávno připraveny k montáži, ale před provedením nového laku v dílnách OLPAS Moravia došlo zaměstnanci lakovny k ulámání háků držících zábradlí, takže nebylo na co je zavěsit. Až budou ulámané háky svépomocí bohužel přes nový lak znovu navařeny, zábradlí bude doplněno. V průběhu sezóny tento stařičký veterán po několika letech odstavení dokonce coby skoro nosné vozidlo opět spolehlivě vykonával službu zejména na rameni posázavského Pacifiku a díky znamenitým vlastnostem svého opraveného dieselagregátu se podíval se i do řady dalších lokalit. Hned napoprvé byl například nasazen na 5-ti denní luxusní výkon pro nizozemské a belgické železniční fotografy, se kterými projel t.č. neprovozované železniční tratě Podřipska, v Českém Středohoří i stále atraktivnější Kozí dráhu. Během prvních 5 dnů ostrého provozu ujel 1000 km bez zásadní vady. Oprava v PARS se ukázala jako dokonalá. Dále M 262.056 zajišťovala i první Babylonský motoráček a byla také prvním vozidlem, které se objevilo v areálu Dopravního podniku města Liberec na výkonu Sp 1600/1601. V tu samou dobu byl po ukončení letité hlavní opravy a obdržení nového laku do provozu na Podbrdském motoráčku navrácen také malý hurvínek M 131.1302. Uprostřed sezóny se ukázalo jako nevyhnutelné bezodkladně a urychleně vykonat hlavní opravu pohonné jednotky bohužel také na vozidle M 262.0124. To si s sebou neslo zátěž nekvalitně provedené opravy před několika lety ještě na Slovensku. To opět znamenalo vyčlenit další značné finance v řádu statisíců Kč do oprav v době, kdy už měla nastat vytoužená úleva po předchozích vynucených investicích do oprav. Přesto se i tento "kredenc" dočkal rychlého návratu do provozu a dnes je spolehlivým vozidlem, které bylo v sezóně 2009 možné spatřit výhradně na Podlipanském motoráčku. Jen v létě se jednou podíval i do Kácova jako zvláštní narozeninový vlak objednaný partou chlapů ze Zásmuk, kterým ve městě kromě Podlipanského motoráčku citelně chyběl ještě nějaký další soukromý vlak, nejlépe na klíč, aby mohli realizovat svůj trampský výjezd. Mezi zcela výjimečnou a jedinečnou akci svým rozsahem a nasazením historických vozidel patřily oslavy 90. let československého letectva na vojenské vlečce Chotutice - Čáslav, kterou fakticky nemohl kromě KŽC Doprava, s.r.o. asi nikdo jiný zajistit z hlediska současného nasazení dvou kapacitních historických motorových vlaků autentického provozního designu minulého století. Zde byly proti sobě nasazeny dvě soupravy: Jedna třívozová ve složení 830.056+Bmx+851.008 a druhá čtyřvozová coby 830.180+Bix+Bix+830.124. Z depa Lysá a zpět jela souprava dokonce jako sedmivozová a vyvolávala zaslouženou pozornost železniční veřejnosti, cestujících i náhodných pozorovatelů. Nakonec se začátkem podzimu 2009 menší opravě motoru nevyhnul ani poslední zástupce motorákové flotily KŽC, M262.0180, který v sezóně zvládal náročnou vozbu mezi Českou Kamenicí a Jedlovou a pravidelně k vidění byl také na rameni mezi Českou Kamenicí a Libercem. Ve srovnání s jeho kolegy však již nešlo o opravu relativně tak velké náročnosti, byť tato motoricky asi nejslabší „dvaašedesátka“ co do tahu a výkonu každý týden několikrát obětavě udýchávala kopcovité kilometry na tratích ještědského hřebene a lužického masívu. Zajímavý výkon se také uskutečnil hned zpočátku roku – rozdávání vysvědčení jednou pražskou školou ve vlaku: Celou akci natáčela Česká televize a pro děti, z nichž mnohé seděly poprvé v životě ve vlaku, to očividně znamenalo dosti silný zážitek. Souprava 830.124+Bix+Bmx+830.180 se točila po pražských spojkách a byla ten den jistě i zajímavým zpestřením ospalého života na „pražském semmeringu“. V roce 2009 si vozidla KŽC také zahrála hned v několika filmech: Kriminálka Anděl, Vyprávěj, Operace Dunaj, Klub osamělých srdcí, 3+1 s Miroslavem Donutilem, Alois Nebel atp. projektů bylo víc než dost, tento výčet není konečný.

Motorové lokomotivy:

Park dieselových lokomotiv pro nákladní vlaky se v roce 2009 rozrostl o celkem 3 stroje: Byla zakoupena a tím před téměř jistou likvidací zachráněna hned dvě populární „prasátka“: Jednak 701.0533, ex T 211.0533, což je pravděpodobně vůbec nejstarší průmyslová lokomotiva své řady s původním motorem Tatra 111. Ještě předtím to pak bylo také prasátko 701.305, ex T 211.0018, které v 80. letech prodělalo v ČKD Hořovice remotorizaci osmiválcovým vznětovým agregátem. Největší investice roku 2009 však následovala po vítězství ve výběrovém řízení na odprodej již o dost výkonnější lokomotivy 740.692. Stroj byl záhy uveden do provozního stavu, a přeznačen logem KŽC. Ještě předtím vyvstala nutnost výměny všech bateriových článků, což byla velmi nečekaná obtíž, protože tento problém se zprvu nejevil jako akutní. I tato opět především finanční komplikace se ale nakonec díky zdravému firemnímu řízení financí a svědomité péči o produkty, které KŽC na trhu nabízí, podařila překlenout. Během sezóny 2009 byla lokomotiva řady 740 nasazována ponejvíce na výluky na Šumavě (Horní Planá), v Krušných horách (Potůčky), v Jizerských horách (viadukt Novina), dále v severních a středních Čechách. Odvezla si už i své první ucelené vlaky, např. kolejnice z Třince do Chebu a do Děčína. Služebně nejstarší mašinka v majetku KŽC, zasloužilá třínápravová rosnička řady 710.722 se díky novým výkonům lokomotivy 740.692 mohla nákladem v řádu opět několika set tisíc korun na podzim 2009 ve správkárně v Nymburku v tichosti dočkat nemalé omlazovací kůry. Dne 1. 11. 2009 opět v plné síle vyjela na trať. Sedmsetdesítka byla ponejvíce nasazována na pracovní vlaky v pražském uzlu, v okolí měst Ústí nad Labem a Děčína, zavítala na stavebních vlacích i do Žatce. Účastnila se natáčení seriálu Vyprávěj v Plzni nebo se také nechala vidět ve filmu Alois Nebel v Krupé i přímo na populární „Kolešovce“ s nákladními vozy. Její nejzajímavější filmařský výkon byl film Útěk do Nashvillu, kde po dobu 7 dnů tahala soupravu nákladních vozů na dobříšské lokálce. Rovněž její zájezd na ONJ v Praze se řadil mezi celkem netradiční výkony. KŽC vlastní ještě jednu nákladní lokomotivu a tou je zástupce poněkud opomíjené řady velkých hektorů, stroj 721.532, který je téměř od základu nově stavěn. Jen v roce 2009 si vyžádal investici do své velké opravy v řádu několika set tisíc Kč, za něž mašinka dostala nové trakční motory, všechna nová dvojkolí a základní opravu spalovacího motoru. Práce na renovaci hektora budou následovat i v roce 2010. Pro nepotřebnost byla v červnu 2009 do Německa prodána lokomotiva 745.605, kterou zástupci KŽC v Bad Schandau předali novému spokojenému majiteli, který jí vdechne v Německu nový život.

Přípojné vozy:

V roce 2009 byl mezi provozní vozy zařazen přípojný vůz řady Bix č. 372, ex Poprad. Vozidlo bylo upraveno do funkčního stavu provedením řady drobných oprav, zejména doplněním interiéru o chybějící náležitosti. Bix č. 372 zasahoval po celou sezónu v provozu jen letmo, stejně jako Bix 557. Tyto oblíbené historické přípojné vozy, které byly dříve hojně rozšířené na většině lokálních tratí, se v průběhu roku 2009 jako posilové nasazovaly zejména na zvláštní výkony, kde bylo potřeba mít k dispozici dostatečně kapacitní soupravy. Vůz Bmx 029 byl rovněž příležitostně využíván buď z kapacitních důvodů nebo jako stylové doplnění ke krokodýlovi 851.008. V roce 2009 přeznačil dopravce všechny své přípojné vozy do stavu 70.-80. let, tedy označení Bix 020-557-9 atp. a upustil od původních Balmů a Balmů 5. Jedním z posledních zajímavých počinů KŽC na podzim 2009 bylo odkoupení přípojného vozu řady Bix 035 z Liberce. ČD tehdy prodávaly vozy této řady čísel 033 a 035. Kupující vůbec nevěděl, jestli se jedná o vozy ze Znojma, Šumperka, Olomouce, Klatov či Liberce. Jen náhodou bylo zjištěno, že vozidlo je liberecké, konkrétně ex-děčínské. Krom KŽC neprojevil nikdo jiný zájem vozidlo odkoupit. Vzápětí po uskutečnění tohoto náročného odkupu byl vagón 020.035 přepraven do dílen, kde byla objednána jeho vnitřní úprava na budoucí bistrovůz. Velkým vzorem a pomocí s řešením provozních specifik a interiéru jsou kolegové z Plzeňské dráhy, o.s.

Služební vozy:

Úplně poslední podnět k rozšíření vozidlového parku přišel nečekaně; ČD oslovily subjekty působící jako „nostlagici“ s nabídkou odprodeje momentálně nadbytečných a hromadně vyřazovaných vozů Daa-k, Da nebo Dad. KŽC a také SAXI z výtopny Zdice na rozdíl od jiných subjektů tuto jedinečnou příležitost nepromarnili. Byly pořízeny pro jistotu hned dva „hytláky“ Daa-k. Během podzimních měsíců 2009 je nový majitel „prohnal“ dílnami, kde objednal jejich komplexní revitalizaci. Slavnostní pokřtění zmrtvýchvstalých Daa-ků proběhlo na Mikulášském vlaku v Praze Bráníku, kam byly tyto krásné vozy se specifickým šarmem objednány pro radost všech malých i velkých návštěvníků. Vagóny budou sezónně využívány zejména jako cyklovozy na nejfrekventovanějších vozebních ramenech, kde je po přepravě kol největší poptávka.

Poselství příštím generacím:

Motoráky i nákladní lokomotivy, stejně tak jako přívěsné vozy KŽC, kterých je dnes již celkem 16, dostávají opakovaně solidní profesionální péči spolehlivě zabezpečovanou ponejvíce dílnami České Lokomotivky v Nymburku. Věřme, že i v následujících sezónách budou svým pravidelným nasazováním dělat radost všem, kteří si rádi zavzpomínají na časy, kdy bylo možné tyto dnes již vzácné a téměř legendární řady železničních vozů pozorovat ve všedním provozu. Do strojů KŽC jsou ročně investovány prostředky v řádech milionů korun proto, aby byly udrženy i nadále v provozním stavu a uchovány pro ty, kteří přijdou po nás. To je firemní motto a nejspolehlivější důkaz korektního přístupu k realizaci projektů tuzemské železniční nostalgie. Nikoli akademické diskuse, nenaplněné plány či výmluvy na nedostatek toho či onoho, ale cílevědomá činnost, velká dřina a úsilí, podpořené dobrou partou, dobrými vztahy na úrovni zodpovědných pracovníků a především provozuschopná a také provozovaná vozidla nostalgických vlaků. To jsou pilíře snažení KŽC, vytyčené i pro rok 2010. Záchrana drážních vozidel minulého století, která jsou v současné době hromadně likvidována, je výzva, která je bezpochyby unikátní svojí neopakovatelností a vysokými nároky nejen na odbornou kvalifikovanost, ale i když se to nemusí každému líbit, i na zajištění dostatečného přísunu finančních zdrojů pro tento účel. Je v zájmu nejen KŽC, ale i všech ostatních občanských iniciativ a společností, které se touto činností snaží zabývat, aby se touto výzvou nechali inspirovat tak, aby dokázali co nejvíc pozitivního a hmatatelného na poli provozování nostalgické železnice. Cesta k udržení nostalgického provozu na našem území vede pouze přes nutnost zodpovědného podnikání a vkládání finančních prostředků z jiných činností do „díry zvané nostalgie“. K tomu je potřeba udržet vysoký kredit, zdravou a průhlednou ekonomiku, korektnost vůči všem partnerům, kteří žádají vždy dodržení slova, a lidskou slušnost vůči zákazníkům, kteří historická vozidla využívají a pro které se to vše dělá. Teprve tehdy, když bude zákazník - tedy cestující či objednatel zvláštního vlaku mít jistotu solidního zacházení, jistotu, že subjekt angažující se v nostalgii například náhle nezanikne z důvodu ztráty smyslu své existence, teprve pak přijde kýžená objednávka výkonu historického vlaku s možností dalšího zvyšování jeho parametrů a celkového rozvoje odborně zaměřených aktivit do budoucna. Doby, kdy vše bylo postaveno na tom, že Dráhy na nostalgické železnici všechno dotovaly a každý si myslel, že se „to vždycky nějak udělá“, jsou v nenávratnu….

Mgr. Bohumil Augusta MBA, Ing. Pavel Vrána