Železniční doprava

Řada M 262.0 pomalu mizí v nenávratnu

12.4.2012 Lysá nad Labem

Motorové vozy řady M 262.0 (830) jsou jedním z nejzdařilejších zástupců československého poválečného strojírenství. Pět desítek let druhé poloviny XX. století zajišťovaly osobní dopravu na různých druzích výkonů v nezávislé trakci. Spolu s vozy Balm/Bix byly nasazovány hlavně na dálkových motorových rychlících. Později přešly o patro níže a spočinula na nich zodpovědnost za vozbu na regionálních tratích. Dnes již tyto vozy ve službách národního dopravce dosloužily.

Bohužel, situace v oblasti jejich záchrany se stala poměrně kritickou. Ještě v první polovině minulého desetiletí to vypadalo, že provozních exemplářů této oblíbené řady zůstává na našem území nadbytek. Nejen z tohoto důvodu se zájem klíčových osob, které mají na železnici muzejnictví v popisu práce, ubíral poněkud jiným směrem. Když se občas stalo, že dojezdily některé vozy, před kterými se předtím rýsovala slušná naděje na budoucí zachování, (např. M 262.012, M 262.026, M 262.049, M 262.090, atd.), pokrčila se ramena a nebralo se to v oblasti udržení dostatku provozuschopných vozů jako ohrožení muzejních cílů. Bohužel, došlo to příliš daleko a podle veřejně dostupných internetových informací, se mrazy letošní zimy staly osudnými pro pojízdnost jednoho z významných zástupců malé dochované skupinky muzejních dvaašedesátek na našem území, pro vzácný motoráček číslo M 262.018 z I. výrobní série.

V KŽC jsme mezi lety 2006 a 2008 zachránili celkem tři motorové vozy této řady. Postupně to byly M 262.0124, M 262.0180 a M 262.056, viz sekce motorové vozy. Přivezli jsme je ze Slovenska, protože ty české musely jít do šrotu. Některé z nich bylo nutné složitě opravit, protože se zdaleka nenacházely v provozním stavu. Například M 262.056 je víceméně nově postavený stroj. Celkový výdaj za jeho zprovoznění se pohyboval v řádu milionů korun. Přesto jsme to udělali, protože jsme si vědomi, jaká je skutečná historická hodnota těchto veteránů. Víme, že původní dvanáctiválcové spalovací motory 12 V 170 DR jsou poměrně choulostivé a vyžadují zvlášť citlivé zacházení a péči. Víme také, kolik vozidel této řady zničil požár, způsobený jistou konstrukční nedokonalostí v oblasti spalovacího motoru. Proto jsme přijali veškerá opatření k omezení rizik ze všech možných směrů.

Právě z toho důvodu, že udržení vozidel této řady v provozním stavu vyžaduje tak abnormální množství pozornosti (a finančních nároků), je v KŽC úplnou samozřejmostí, že jsou na zimu vodní okruhy našich motorů vždy doplňovány dostatečným objemem nemrznoucí kapaliny. Byla by jistě škoda přijít o spalovací motor (tedy z hlediska zachování vozu o rozhodující součást) z důvodu podcenění naprosto elementární péče. Také že naše motory tuhý mráz této zimy neroztrhal a nyní se náš trojlístek nerekonstruovaných kredenců nepříjemnou shodou okolností posunul do role trojice pravděpodobně nejstarších provozuschopných exemplářů řady M 262.0 na území naší republiky. V první sérii (do čísla 052) v provozu nezbývá už vůbec nic a ve druhé (do čísla 090) je naše M 262.056 svojí připraveností k výkonu již delší dobu zcela osamocena.

Rovněž situace ve III. sérii (091-238) není vůbec uspokojivá a náš motorák číslo M 262.0124 se vlivem toho, co se stalo, posouvá na pozici druhého nejstaršího pojízdného českého exempláře. Dokonce je vysoce pravděpodobné, že KŽC drží i třetí kus v pořadí, číslo M 262.0180, protože známé (původně děčínské) vozy M 262.0154 a M 262.0159 už dlouhou řadu měsíců v provozu nikdo nezaznamenal a jen postávají v areálu českolipského depa. Protože tyto zasloužilé vozy máme rádi, tak stav, do kterého v současnosti dospěly, nás mrzí. Nebylo to před pěti lety naší prioritou, ale nyní chápeme, že se to od nás bude očekávat - a tak se ujímáme muzejní zodpovědnosti. Doporučujeme proto, aby se úplně posledním existujícím i případně ještě snad zprovoznitelným vozům této řady věnovala propříště už skutečně kvalifikovaná odborná péče.