Železniční doprava

Na Malé Hané už zase houkaly osobní vlak

4.3.2012 Jevíčko

Malá Haná je zajímavá nížinná oblast, rozkládající se zhruba mezi Měst. Trnávkou a Boskovicemi jako součást tzv. Boskovické brázdy. Dnes z větší části administrativně spadá do Pardubického kraje, jako jeho nejjihovýchodnější výspa. Jak známo, loni v prosinci tento region škrtnutím pera krajských úředníků postihla zatím nejrozsáhlejší hromadná dezintegrace osobní železniční dopravy v České republice. To nemohlo nechat chladným členy a výbor Klubu železničních cestovatelů a tak tradiční předjarní jízdu Výletního motoráčku KŽC nasměrovali právě sem.

V soboru, 3. března 2012 v 9:08 vyjel z výchozí stanice Šumperk spěšný vlak č. 1655, vedený osobním motorovým vozem M 262.1168, který se v Šumperku přes zimu podrobil střední opravě. Po jeho příchodu ke KŽC v loňském roce z Klatov bylo ještě třeba vyřešit některé dílčí technické nedostatky, zapříčiněné únavou po mnohaletém nasazení vozu v každodenním provozu a nepřistavováním k pravidelným opravám v posledním období. Nyní je motoráček po technické stránce opět ve skvělé kondici, a tak se s chutí vydal s účastníky Víkendu s motoráčkem KŽC vstříc tratím, kde byla nedávno zastavena pravidelná osobní doprava.

Ze Zábřehu se úvratí a po koridoru pokračovalo do Třebovic, kde přistoupila početně významná skupina účastníků, kteří přijeli osobním vlakem od České Třebové. Trať číslo 262 z Třebovic do Skalice nad Svitavou je dnes v pravidelné osobní dopravě provozována pouze do Moravské Třebové a pak až z Velkých Opatovic do Skalice, což je jen 20 plus 22 kilometrů z celkových 74. Železniční uzel Chornice, nacházející se zhruba uprostřed postiženého úseku, je pravidelnou osobní dopravou úplně opuštěn. S výjimkou tohoto víkendu tedy není možné dostat se z Chornic vlakem ani do nedalekého Dzbelu na trati 271, směřující do Prostějova.

První zastávkou za Třebovicemi byl Mladějov na Moravě, kde se účastníci jízdy pozdravili se členy o.s. Mladějovské průmyslové dráhy, kteří udržují a rozvíjejí provoz na unikátní úzkorozchodné železnici mezi bývalou šamotkou v Mladějově a zrušenými doly na Hřebči a pečují o zde dochovaná vozidla. Následovala Moravská Třebová a za ní úsek bez osobní dopravy. Naštěstí jsou zde nadále vypravovány týdně 3 páry manipulačních nákladních vlaků ČD Cargo z České Třebové zpravidla do Chornice, výjimečně po trati 262 i dál. V okolí Městečka Trnávky se tvářnost trati a okolí začaly měnit. Kolej se tu v obloucích klikatí kolem říčky Třebůvky a v tomto ročním období působí nesmírně romanticky. Počasí bylo úplně senzační a tak se narychlo zorganizovalo i několik vděčných fotozastávek navíc.

Jízda osobního vlaku, tvořeného řadou M 262, způsobovala na trati 262 nemalý zájem místních obyvatel, chalupářů i všudypřítomných fotografů. Někteří šotouši neváhali činit i různé, dosti riskantní kousky, které z hlediska strojvedoucího nepůsobily zrovna uklidňujícím způsobem. Brzy poté se vlak poprvé ocitl v Chornicích. Rozlehlé nádraží, kde dnes sice sídlí traťový dispečer pro všechny okolní lokálky, ale vlak se tu téměř nepotká, působilo poněkud zvláštním dojmem. Přišli se podívat a svést i zvědaví místní občané, kteří si nám postěžovali na současnou „dopravní politiku“ v okolí. Bylo nám jich líto. Další jízda se odehrála na úseku přes Jevíčko (ten den poprvé), Velké Opatovice (s opětovným provozem ČD), do Boskovic, to již v Jihomoravském kraji.

V Boskovicích byly zhruba 2 hodiny volného času, které účastníci výletu využili každý po svém, ať už prohlídkou města, či návštěvou restaurantu s možností poobědvat a ochutnat zde čepované produkty Černohorského pivovaru. Podnik jsme měli vyhlédnutý už z doby Dovolené s motoráčkem 2010 a od té doby se vůbec nezměnil. Co se však během několika hodin změnilo zásadně, byla provozuschopnost našeho motorového vozu. Už od Velkých Opatovic výkon vozu poklesl na zlomek své normální hodnoty a tak během pobytu v Boskovicích musel strojvedoucí lokalizovat problém. Závada nakonec spočívala v jedné prasklé vstřikovací trubičce a bylo ji třeba ihned a operativně vyřešit poslem do vzdálených dílen. Obětaví jedinci se toho ochotně ujali, a ve večerních hodinách už byl potřebný náhradní díl k dispozici v Jevíčku.

Závěrečná sobotní jízda z Boskovic do Jevíčka proběhla za nevelké rychlosti a tak v Šebetově proběhlo neplánované, pro jistotu hned dvojité křižování s osmsetdesítkou ČD. Do Jevíčka jsme nakonec dorazili asi jen s hodinovým zpožděním, a tak ubytování, ani večerní program s výroční členskou schůzí KŽC, spojený s volbami nového výboru Klubu, nebyl významnějším způsobem narušen. S výsledky voleb Vás seznámíme zvláštní zprávou. Podle avíza, které jsme dopředu poskytli, se v druhé části večera uskutečnila strhující přednáška s promítáním, kterou uspořádali dva naši členové, kteří loni absolvovali celou Transsibiřskou magistrálu z Moskvy až do Vladivostoku. Útulný penzion, kde jsme byli ubytováni, nám vůbec vyšel úplně ve všem vstříc, a tak celkově skvělý večer ještě podtrhl výčep znamenitého Poličského piva, které bylo na naše výslovné přání dovezeno z pivovaru z nedalekého města a naraženo místo obvyklého, poněkud méně atraktivního pivního nápoje ze vzdálené velkovýrobny.

Neděle byla ve znamení dalšího projíždění. Motorák byl brzy po ránu opraven, a tak všichni netrpělivě očekávali jízdu úsekem Chornice – Dzbel. Je to nádherný, převážně lesnatý úsek, ve kterém se na jednom místě nachází odbočka do kamenolomu, který dnes patří společnosti Eurovia. Bohužel, těžký kámen se dnes z lomu odváží výhradně nákladními automobily, a tak obrovský potenciál zdejší železnice zůstává téměř trestuhodně nevyužit. Ve Dzbelu na náš příjezd čekal MOs do Prostějova, vedený v řadě 814. Po setkání minulosti s přítomností našich lokálek (nebo tomu snad bude brzy naopak?), se oba vlaky vydaly zpět tam, odkud přijely. Další jízda Výletního motoráčku se odehrávala na námi již nejméně jednou projetých úsecích, a tak se účastníci věnovali skutečnému vychutnání si jízdy prosluněnou předjarní přírodou se zbytky sněhu ve škarpách, zatopenými loukami kolem trati po probíhajícím rychlém tání, monstrózními krami, válejícími se všude na březích říček a potoků, to vše korunováno dalšími fotozastávkami.

Čas uběhl rychle a tak se vlak brzy objevil opět na hlavní trati, kousek před Českou Třebovou. Poslední velkou atrakcí bylo projetí části zdejšího rozlehlého kolejového systému, který je určen výhradně pro nákladní dopravu. Odkryly se například bohaté a normálně nepoznané výhledy na oblast DKV, kde jsou kromě využívaných kolejových vozidel odstaveny i vraky, které čeká asi už jen sešrotování. Po absolvování několika kolejových svazků a spojek se náš vlak dostal mimo osobní stanici až za Českou Třebovou, a teprve pak se napojil na I. tranzitní koridor. Zbývalo už jen přes Pardubice a Kolín dojet do Lysé nad Labem, což osazenstvu poskytlo dostatečný časový prostor pro spřádání plánů na budoucí Klubové jízdy tohoto druhu. V Lysé byly letošní první jízda Výletního motoráčku i volební Setkání členů KŽC definitivně a zdárně zakončeny.