Železniční doprava

Morávecký motoráček praskal ve švech

28.12.2011 Malá Morávka

Sen, jemuž předcházela nekonečná a úmorná úřední anabáze, se včera stal hmatatelnou realitou. Souboj o šanci zachovat v provozu jednu fantastickou lokálku na severní Moravě, který je veden ne tam, ale od počítačů a kancelářských stolů v Praze, přinesl lidem svůj první plod. Bylo to něco, v co možná už málokdo věřil, ale o čem si myslíme, že to stojí za to: pravidelný osobní vlak, jedoucí z nížin střední Moravy do zasněženého střediska lyžařských sportů a známého turistického centra v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky – do Malé Morávky.

V neobvyklé povánoční náladě se z nízké oblačnosti, která se rozprostírala v širokém okolí města Olomouce, z noci, která se symbolicky jakoby ne a ne probudit do nového dne, začal do lepších časů vynořovat malý motorový vláček, vypadající jako ztělesněné dobro, přicházející k nám z minulosti. Byl to historický spěšný vlak Morávecký motoráček, který se z Olomouce hravě vyhoupl do Bruntálu, do stanice, ze které odbočuje skutečně horská trať do Malé Morávky. Tam už se nejen definitivně rozednilo, ale poté, co se vlak začal prodírat strmou tratí skrz mraky, nad ním vysvitlo i sluníčko. Kéž by lokálce svítilo už napořád…

Regionální trať číslo 312 byla otevřena v roce 1901 a tak je tomu letos už 110 let, co slouží veřejnosti. Je dobře, že jsme si toto výročí v současné nelehké situaci mohli připomenout a nezapomenout, jaké úsilí muselo kdysi otevření takovéto dráhy předcházet. Zajímavostí trati je její vysoké převýšení a strmá stoupání. Tomu se také přizpůsobila opatrná jízda našeho vlaku, který na zrezavělé a zasněžené koleji rozhodně netrhal žádné rychlostní rekordy, a zpravidla se ani zdaleka nepřibližoval povolené traťové rychlosti.

Souprava Moráveckého motoráčku byla při své první jízdě zcela zaplněna. Pro ranní návoz a odpolední odvoz turistické frekvence dvojvozová souprava jen tak tak stačila. Za jeden jediný den využilo tradičních služeb veřejné železniční dopravy v našem vlaku okolo 450 platících cestujících (!), zejména výletníků a turistů. Nechyběli pochopitelně ani železniční fandové a nadšenci, lovící své fotografie v prostředí ohrožené dráhy. Tím, že se vlak nacházel v systému IDOS, našli si jej i běžní cestující z řad místních občanů, takže na zastávkách neustále vystupovali a nastupovali noví lidé. Zavazadlový oddíl motorového vozu musel vedle běžných kočárků dokonce pojmout i 6 párů lyží, jejichž vlastníci se hned napoprvé rozhodli využít praktického spoje k dosažení lyžařského střediska.

Vedle v plném proudu rozjeté zimní lyžařské sezóny se atrakcemi, kterými se obec Malá Morávka mohla pochlubit, stala i muzejní expozice s přednáškovým sálem v unikátní dřevěné Schindlerově stodole a také živý Betlém, nacházející se vedle ní. To vše pro zájemce o vlastivědu, kulturu, historii a sport připravila Společnost přátel Muzea Kapličkový vrch a vlaková akce díky tomu nesla podtitul Jízda k Betlému. Řada lidí se v polední době od nádraží vydala také vstříc místním restaurantům.

K nostalgickému vlaku nechyběla navazující doprava v podobě nostalgického koňského spřežení sání s vozkou a zvonci. Kdo je ale vnímavý spíš po hudební stránce, mohl klidně posečkat na nádraží a svojí soukromou nostalgii si prožít přímo tam, díky produkci místního flašinetáře v dobovém úboru. Zvláštní figura. Slepý muž se psem u nohou a hudebním nástrojem v rukou vrátil nádražní prostory nejméně o stovku let nazpátek.

Vlak byl nakonec podle původního plánu tvořen osvědčeným a dobře topícím motorovým osobním vozem M 262.1183 z roku 1958, který byl shodou okolností ještě v roce 2010 nasazován ze stavu DKV Olomouc do výkonů na dalších sklonově náročných tratích zde, v Jeseníkách. Včera se tak zhruba po roce mohl zase podívat do okolí svého bývalého mateřského depa, kde dlouho obětavě plnil nároky všedního provozu.

Naopak přívěsný barový vůz Bixovna (020.035-5) byl pro mnoho cestujících něčím úplně novým, a tím pádem mu věnovali o to větší pozornost. Bixovna, jejíž pověst spolehlivé kolejové občerstvovny se pomalu šiří po vlastech českých i moravských, je zaměstnala ve chvílích, kdy vnímání atraktivity romantické jízdy horskou krajinou dočasně přehlušily poněkud méně poetické potřeby, kupříkladu hlad a následná potřeba řešit narůstající žízeň konzumací dobrého točeného piva z produkce malého českého pivovarnictví…

Kdybychom měli první provozní zkušenosti s Moráveckým motoráčkem už teď nějak hodnotit, tak jako hlavní memento se jednoznačně ukazuje otázka kapacity souprav. Nyní jezdily přeplněné. Poptávka cestujících po provozu osobních vlaků se na této trati ukazuje skutečně jako masivní. Jelikož hodláme poptávku ještě dál iniciovat, bude asi nutné uvažovat o nasazení třívozových souprav s dvěma motorovými vozy a jedním vloženým. Kratší, kapacitně nedostatečné vlaky zde nebudou mít šanci. Každopádně budeme situaci dál sledovat a průběžně vyhodnocovat. Nynější stav považujeme za úspěch železnice i místních objednatelů, Společnosti přátel Muzea Kapličkový vrch a obce Malá Morávka.

Naše fotografie dokreslují atmosféru, kterou bychom Vám na Morávecké lokálce rádi pravidelně zprostředkovávali i v budoucnu: