Na Šenovce pokračovala série brigád

19.4.2011 Kamenický Šenov

Uplynulý víkend byl jedním z těch, které jsme plánovaně zasvětili údržbě sklářské lokálky. Předpověď počasí slibovala příjemný víkend a protože práce bylo až nad hlavu a zúčastněným nechybělo nadšení, rychle jsme se pustili do díla. Sešli jsme se tentokrát ve velmi slušném počtu a pomoci nám přišli i někteří místní občané. Velmi užitečným pomocníkem se ukázala být naše zdejší malá posunovací lokomotiva T 211.0533, která spolupracovala na většině prováděných činností.

Mašinka po dlouhých prostojích v chladu potěšila velmi ochotným nastartováním. Za odměnu absolvovala různé drobné údržbové zásahy, zejména dokompletaci původního výfukového potrubí a přípravu na budoucí obnovu laku.

Jedním z hlavních cílů byla prořezávka vegetace okolo trati tak, aby během sezóny nenarušovala průjezdný průřez a rozhledové poměry. V této nikdy nekončící aktivitě budeme příště ještě pokračovat, avšak pro letošek nám zbývá dodělat již jen menší část. Na nádraží jsme doplňovali chybějící součásti výhybek a natřeli jsme jejich závaží i různé další prvky.

Nového nátěru se dočkaly rovněž stojany přejezdového zabezpečovacího zařízení na přejezdu silnice I. třídy v Kamenickém Šenově. Okolí přejezdu jsme i celkově poklidili, aby působilo upravenějším dojmem. Byl také proveden výkop pro položení napájecího kabelu od rozvaděče směrem ke sloupu číslo 17.

Druhý den jsme se vydali po trati a vysbírali všechny odpadky, kterými nás zde někteří milí občané stále bohatě zásobují. Na několika místech trati jsme díky ještě nevzrostlé vegetaci objevili hrůzný rozsah černých skládek, které se táhnou od pásu kolem trati až do okolních pozemků.

Nejvíc práce jak při prořezávání náletů, tak při čištění od odpadků nás čekalo v zářezu trati těsně před vjezdem do stanice v České Kamenici. Zářez po vykonané práci prokoukl a po letech je zase vidět i původní opěrná zídka, která byla úplně skrytá za popínavou vegetací. Oblouk mezi vjezdovým návěstidlem a stanicí Česká Kamenice bude pro příště ještě potřeba intenzivně pokropit herbicidem.

Sobotní program jsme si po práci prodloužili až do pozdních večerních hodin při příjemném posezení u ohně vedle nádražní budovy, spojeném s opékáním vuřtů.

Nechyběl ani kvalitní zlatavý mok jménem František, tentokrát z provenience Harrachovského mikropivovárku. Ten jsme nečekaně sehnali v jedné z Českokamenických hospod. Je vidět, že pivní časy se přeci jenom mění k lepšímu.

Na závěr brigády byly realizovány jisté přípravné práce, jejichž charakter bychom nyní neradi prozrazovali. Za nimi se skrývá něco, čímž bychom chtěli ještě letosvelmi mile překvapit. Bude to realizačně i finančně hodně náročné, ale nostalgickému charakteru trati to velmi prospěje.

Foto: 132