Zemí rozhleden XC: Velká Čantoryje

Zemí rozhleden 19. 4. 2019 Velká Čantoryje

V pátek 19. 4. 2019 jsme se sešli v počtu 4 účastníků v 9:38 v žst. Bystřice (Bystrzyca) po příjezdu Os 2930 z Mostů u Jablunkova a Os 2929 z Ostravy – Svinova. Společně jsme se přesunuli před červenou cihlovou budovu železničního nádraží na autobusovou zastávku Bystřice, žel. st. a odtud odjeli do konečné zastávky Nýdek, náměstí. Tam byla akce oficiálně zahájena.

Hned jsme se vydali vzhůru do kopce po červené turistické značce, která vede souběžně s naučnou Rytířskou stezkou. Její název je odvozen od dávných bájí spojených s Velkou Čantoryjí, které vyprávějí o tom, že v hoře je ukryto spící slezské vojsko. Cestou nás čekala odbočka do historického přírodního místa zvaného Zakámen, kde se v době pobělohorské (po r. 1620) scházeli pronásledovaní evangelíci. Místo je opravdu důkladně ukryto za severní chladnou stranou obtížně přístupného skalního bloku, za kterou jsme opatrně sestoupili. Pamětní deska na skále připomíná Jiřího Třanovského, rodáka z Těšína a jinak českého evangelického kazatele a spisovatele, který byl údajně jedním z těch, kteří se zde ukrývali a sloužili bohoslužby.

Dále nás kroky vedly kolem dřevěné chaty pod vrcholem až na samý vrchol ve výšce 995 m n.m., kde je postavena kovová rozhledna z roku 2002. Nejvyšší plošina rozhledny je ve výšce 1016 m n.m. Počasí bylo velmi slunečné a viditelnost dobrá. Viděli jsme polská městečka Ustroň a Wisla a dále obklopující obrysy hor na české a slovenské straně. Slezské Beskydy, Moravsko-slezské Beskydy (v dálce Lysou horu), Martinské hole a Malou Fatru. Pod rozhlednou jsme poobědvali převážně z vlastních zásob a pak jsme se vydali na cestu zpět nejprve prudším sestupem po červené, která kopíruje česko-polskou hranici, do Beskydského sedla a dále po zelené zpět do Nýdku.

Po cestě jsme si připomněli temné chvíle naší historie u malého památníčku českého vojenského zeměměřiče, který tu byl zastřelen polskými vojáky v roce 1920 při vytyčování hranice.

V Nýdku na náměstí byla akce v 16 hodin oficiálně ukončena. Část účastníků však ještě využila zdejší možnost občerstvení a čas na krátkou vycházku k místnímu dřevěnému kostelíku svatého Mikuláše z roku 1576.

Zapsala: Helena Sůvová