Stopou zrušené tratě: Otovice zastávka – Tłumaczów, Doprava toho času zastavena: Broumov – Otovice zastávka, Zemí rozhleden LXXXVII: Ruprechtický Špičák

Stopou zrušené tratě 4. - 8. 7. 2018 Broumovsko

Již po druhé jsme využili letní prodloužený víkend k návštěvě česko-polského příhraničí. Tentokráte jsme zamířili do Broumovského výběžku. Sešlo se nás celkem 10.

Ve středu 4. 7. jsme se postupně scházeli ve spěšném vlaku jedoucím ze Starkoče do Broumova. Ve vlaku jsme zcela náhodou potkali místního traťmistra pana Petra Davida, který nás pozval do své expozice železnice v Meziměstí. Domluvili jsme tedy s ním na prohlídce a tak se naše akce neplánovaně rozšířila o další program. Ale nepředbíhejme. Krátce po tři čtvrtě na dvanáct, jsme vystoupili na železniční zastávce Ruprechtice, která se nachází přímo u vjezdového návěstidla do ŽST Meziměstí od Broumova. Ubytování jsme měli zajištěno cca 1,5 km od zastávky v malebném údolíčku Ruprechtického potoka v Penzionu Malý dům. Po příchodu do penzionu nás mile přivítali majitelé – manželé Jarošovi. Poté jsme přímo od penzionu odjeli autobusem do Broumova a následně do Křinice k odpolední návštěvě Broumovských stěn. Výstup nahoru byl skutečně namáhavý, zvláště ve vedru, které ten den panovalo. Nicméně nás mile překvapila turistická chata Hvězda, která nás nadchla svým dřevěným interiérem ve velkém sále. Poté jsme šli po hřebeni stěn mezi skalami po úzké pěšině nahoru a dolů, docela náročným terénem. Prošli jsme několik skalních útvarů a vyhlídek a dále seběhli dolů Zaječí roklí. Následně jsme došli pěšky zpět do Broumova, celý vyhladovělí. Bohužel jsme již večer nenašli restauraci s fungující kuchyní a tak jsme po půl deváté večer odjeli autobusem do Jetřichova. Ten je zajímavý tím, že se sem do místního podniku Barum, přepravovaly z Meziměstí na silničních podvalnících kryté železniční vozy a to pomocí nákladních tahačů (podrobnosti si můžete přečíst zde: https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/002386-Netradicni-system-kombinovane-dopravy-v-Mezimesti/). Odtud jsme pak zase šlapali 2 km do penzionu. Tady nás před hladem zachránil náš hostinský a „hoteliér“ Milan, který nám ochotně ještě v půl desáté ohřál polévku. A tak se nám dobře spalo, obzvláště, když na čepu měl místní pivo Opat a Krakonoš.

Čtvrtek 5. 7. byl ve znamení průzkumu po zrušené přeshraniční trati (Broumov –) Otovice zastávka – Tlumaczów – Scinawka Srednia. Po snídani jsme se vydali opět na vlak do Ruprechtic a odjeli do Broumova. Zde jsme měli hodinu času a tak každý čas využil po svém, třeba k nákupu zásob či návštěvě místního infocentra, které je na Mírovém náměstí. V 10 hodin jsme poté odjeli cyklobusem, který jel do Náchoda, do polské Scinawka Srednia. Po výstupu jsme se odebrali na nádraží, které je stále v provozu i pro osobní dopravu (jezdí zde vlaky z Kłodzka do Wałbrzycha). Nákladní doprava je zde zastoupena také. To nám dokládalo množství vysokostěnných vozů, zřejmě pro přepravu štěrku. Chvíli jsme pozorovali i místní posun. Bohužel nádraží je trochu stranou centra a působí dost opuštěně. Jelikož je z bývalé tratě do Tlumaczówa dnes vlečka s docela silnou dopravou, šli jsme souběžně s tratí po místních komunikacích (po kolejích jsme si jít netroufli). Ve Scinawka Górna jsme prošli okolo nákladiště a dále pokračovali údolím říčky Scinawka po hlavní silnici. V Tlumaczówě jsme se zašli podívat přímo na nákladiště, kde se nakládá již zmíněný štěrk. Zde vlečka končí a dál pokračuje již těleso zrušené tratě. Nad kostelem jsme se chtěli napojit na těleso, ale v husté okolní vegetaci se nám ho nepodařilo najít. Tak jsme pokračovali dále po hlavní silnici a poté uhnuli vlevo opět k tělesu tratě. Náhle se před námi objevilo něco, co jsme vůbec nečekali a vyrazilo nám to dech – byl to zachovalý železný most přes údolí. Obešli jsme ho přes nedaleký silniční most, vyšplhali se na vysoký násep a došli až k mostu. Ten není průchozí. Pokochali jsme se tedy jeho impozantností. Dále jsme pokračovali ke státní hranici, která odsud je jen pár set metrů, a poté šli souběžně po silnici a dívali se na těleso z povzdálí, neboť je přehrazeno ohradníky a my si netroufli jít mezi pasoucí se dobytek. V Otovicích jsme poobědvali a poté došli k zastávce Otovice zastávka. Zde končí koleje z Broumova. Nástupiště je již pokryto vegetací, i dřevěný přístřešek čekárny už také zarůstá. Odtud jsme kráčeli přímo po kolejích přes Otovice až do Broumova a poté dojeli vlakem zpět do Ruprechtic na ubytování.

V pátek 6. 7. jsme vyrazili ráno pěšky do Meziměstí a cestou se zastavili na zahradě pana Petra Davida, který zde má svoji soukromou úzkokolejnou zahradní železnici. Samozřejmě jsme se náležitě povozili a poté došli až k nádraží Broumov. Zde nám p. David otevřel místní železniční expozici, která se nachází v bývalém skladě CO a která zde funguje již 10 let. Po poutavém vyprávění jsme se vydali pěšky na turistiku. Po modré značce jsme stoupali přes osadu Vižňov k úpatí Ruprechtického Špičáku. Po výstupu do sedla jsme se rozhodli vydat se kousek do Polska a tak jsme došli k horské chatě Andrzejówka. Po občerstvení jsme po stejné cestě došli zpět a pak nás čekal skutečně náročný výstup až k rozhledně na Ruprechtickém Špičáku (881 m). Výhled do okolí byl úchvatný. Pak nás čekal již příjemný sestup přímo až k našemu penzionu.

Sobota 7. 7. byla vyloženě odpočinková, po předcházejících třech náročných turistických dnech. Vydali jsme se do broumovské místní části Olivětín, kde se nachází pivovar Opat. Zde jsme se zúčastnili exkurze vč. ochutnávky. Odpoledne bylo ve znamení projíždění. Odjeli jsme do Meziměstí, kde jsme přestoupili do polského motoráku SA 134 a odjeli přes státní hranici do pohraniční stanice Mieroszów a dále až do stanice Wałbrzych Główny. Zde jsme měli pár minut na prohlídku okolí stanice a pak se vrátili zpět do ČR, do Meziměstí a dále do Ruprechtic.

V neděli 8. 7. jsme se ráno vydali opět do Broumova. Zde jsme navštívili Benediktinský klášter s nádherným klášterním kostelem sv. Vojtěcha. Poté jsme si ještě prohlédli unikátní dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, který je jednou z nejstarších dřevěných sakrálních staveb ve Střední Evropě. V přilehlé Restauraci U Kostela jsme se naobědvali a po 14. hodině odjeli vlakem z Broumova do vnitrozemí.

Byl to velmi pestrý prodloužený víkendový program, který jsme si všichni náležitě užili.

Zapsal: Ing. Lukáš Verner