Stopou zrušené tratě: Frýdlant v Čechách – Heřmanice - Zittau

Stopou zrušené tratě 7. - 8. 4. 2018 Frýdlant v Čechách

Dlouho plánovaná a několikrát odkládaná akce se přeci jen na počtvrté uskutečnila. Všichni přihlášení se již nemohli dočkat a tak se v sobotu 7. dubna 2018 krátce po 11. hodině sešla za krásného jarního počasí ve Frýdlantu na nádraží skupina 16 cestovatelů, aby se společně s organizátorem vydala po bývalé mezinárodní úzkorozchodné trati, na které provoz utichl 13. ledna 1976.

Po úvodních startovních formalitách jsme se přesunuli k budově úzkokolejné dráhy a udělali skupinovou fotku do kroniky pod cedulí „Nástupiště pro trať Frýdlant v Č. – Heřmanice, úzkorozchodná dráha.“ Spolek Frýdlantské okresní dráhy, který sídlí ve zdejší výtopně, a jež se zabývá historií zdejších tratí, tady nedávno znovu položil část úzkých kolejí, které tak dotváření idylu místního nádraží. Poté jsme se vydali souběžně s tratěmi směr Černousy a Jindřichovice pod Smrkem až k výtopně, která byla společná pro normální a úzký rozchod. Bohužel zde sídlící železniční expozice byla právě v rekonstrukci, tak jsme si jen prohlédli venkovní exponáty. Hned za výtopnou se „zrušenka“ stáčí levotočivým obloukem a překonává po mostě obě zmíněné tratě. My jsme ale raději šli přes blízký přejezd než po tomto mostě. Dále jsme již pokračovali po tělese, ale před frýdlantskou zastávkou jsme museli složitě obcházet oplocený areál a to docela náročným terénem. Vše jsme nakonec zvládli a pokračovali dále, až jsme došli k další zastávce a nákladišti – Kunratice. Budova je obydlená a opravená, dokonce jsme zde potkali i majitele. Cestou po tělese jsme obdivovali hektometrovníky a také mnoho propustků. Před Dětřichovem je více než 1 km souběh kolejí úzkokolejky, právě do již zmiňované úvraťové stanice Dětřichov. Zde u železničního přejezdu vlastní pan Zrzavý bývalý strážní domek a také cca 200 m kolejí, které v roce 1995 odkoupil a zachránil tak kus tratě. Jsou zde i různé návěsti a cedule. Celkově to zde vyváří iluzi úzkokolejné dvoukolejky. Ukázal nám také historickou fotografii lokomotivy řady 705 s 5 vozy Balm na zdejším souběhu tratí. Dále jsme pokračovali až k budově nádraží, která také stojí a je opravená. Poté jsme se vydali zpátky až k rozdvojení kolejí a klesali do Heřmanic. Těsně na okraji Heřmanic jsme se příjemné občerstvili v hospůdce U Kodešovy skály. Ještě jsme rychle vystoupali k místní rozhledně a pak zase seběhli dolů na těleso, abychom došli až k budově nádraží Heřmanice. Budova je bohužel v havarijním stavu, stejně tak i přilehlé skladiště a výtopna. Poté jsme se již museli vydat na autobus, se kterým jsme odjeli do Frýdlantu. Zde jsme měli zajištěno ubytování. Společně jsme ještě také zašli do místního pivovaru.

V neděli ráno jsme měli společný sraz v 9 hod. u rozhledny Frýdlantská výšina, která byla pro nás mimořádně otevřena místním spolkem KČT. Ve čtvrt na jedenáct jsme odjeli autobusem do Heřmanic a došli opět k tamní staniční budově. Dále to už bylo jen pár kroků na státní hranici a rázem jsme se ocitli v Polsku. Terén zde byl dost podmáčený, takže jsme museli velký kus tělesa obcházet po louce. Úzkokolejka dále vedla zastavěným územím, takže jsme šli pracky ulicemi (poznali jsme to podle názvu jedné z ulice – Kolejowa), nejprve přes Markocice a dále až do Bogatyně. Zde opět stojí staniční budova, u které jsme posvačili. Rovněž za nádražím za levotočivým obloukem se zachoval most přes potok, který dnes slouží pro pěší. Těleso tratě se dále ztrácí v hnědouhelném lomu a pak jsme museli jít dále po silnicích, které jsou zde velmi frekventované, přes Opolno-Zdrój až do Sieniawky. Tady se opět těleso objevuje (vede opět po ulici). Pak jsme již překročili opět státní hranici, tentokráte do Německa a rázem se ocitli v Žitavě. Došli jsme až pod kamenný železniční most tratě do Liberce až k místu, kde se úzkokolejka z Frýdlantu napojovala na úzkorozchodku do Kurort Jonsdorf a Kurort Oybin, která funguje dodnes. Pak jsme již ulicemi města došli až k nádraží, odkud jsme po čtvrt na šest odjeli společně všichni do Liberce.

Závěrem lze napsat, že to byla zajímavá procházka po zajímavé mezinárodní úzkorozchodné trati, která měla velmi netradiční rozchod – 750 mm.      

Zapsal: Ing. Lukáš Verner