Putování za energií

Putování za energií 6. 9. 2015 Slapy, Štěchovice

V neděli 6. září se část naší výpravy sešla v Praze na Rašínově nábřeží v 8:00 hod., abychom se vydali po Vltavě lodí Pražské Paroplavební Společnosti do Třebenic ke Slapské přehradě. Odtud jsme pak šli pěšky Povltavskou stezkou podle trampských osad Proudy a Ztracenka do Štěchovic.

Ve Štěchovicích se k nám přidal zbytek výpravy, který nemohl nebo nechtěl plout lodí, takže se nás sešlo celkem 15 účastníků a společně jsme přešli Štěchovický most a vydali po pravém břehu Vltavy ke Štěchovické přehradě k plavební komoře, která patří rozdílem hladin 20 m k nejvyšším v České republice. Zde jsme měli domluvenou exkursi, ochotný pracovník Povodí Vltavy nám vysvětlil funkci plavební komory pro lodě o výtlaku do 1000 t, měli jsme i štěstí, protože zrovna připlula loď, takže jsme viděli, jak se za ní zavřela obrovská vrata a hladina postupně začala klesat na úroveň hladiny řeky pod přehradou, pak se otevřela druhá vrata a loď mohla pokračovat ve své cestě dále po Vltavě směrem ku Praze. Celý tento proces je automatický, řízený počítačem, lze ho ovšem ovládat i ručně. Na napouštění a vypouštění vody z plavební komory nejsou potřeba žádná čerpadla, stačí jen otevřít příslušná stavidla, voda přitéká do plavební komory po uzavření vrat z řeky nad přehradou a vypouští se pak samospádem dolů do řeky pod přehradou.

Po této exkursi jsme mohli přejít po lávce nad přehradou na druhou stranu na levobřežní část přehrady, kde nás již čekal pan Petrák, pracovník Informačního centra společnosti ČEZ, která má na starosti energetickou část Štěchovické přehrady. Mohli jsme se podívat do strojovny elektrárny, která se skládá ze dvou částí - elektrárny průtočné, která se skládá ze dvou Kaplanových turbín o výkonu 2 x 11,25 MW a která vyrábí proud díky spádu zadržené vody Vltavy přehradou, čili převádí přes turbíny vodu řeky Vltavy z jezera zadržované Štěchovickou přehradou dolů pod přehradu. Bohužel postavením Štěchovické přehrady v letech 1938 - 1945 zanikly tzv. Svatojánské proudy, hladina řeky se zvýšila a původní trampské osady se musely stěhovat výš do stráně, nad hladinu přehradního jezera.
Druhá část Štěchovické elektrárny je přečerpávací elektrárna pracující se spádem až 220 m, kde reverzní Francisova turbína o výkonu 45 MW při přebytku el. energie čerpá vodu do betonového jezera o rozloze 4,9 ha na vrcholu kopce Homole a při energetických špičkách je schopna během minuty najet do generátorového režimu a začít dodávat potřebnou špičkovou elektřinu do sítě.

Po exkursi jsme se ještě posadili do malého kinosálu informačního střediska, kde nám pan Petrák promítnul dva zajímavé filmy o využití vodní energie v elektrárnách a o tom, co způsobily povodně roku 2002 v elektrárnách na Vltavě.

Pak jsme se již vydali po levobřežní komunikaci do Štěchovic na autobusovou zastávku, odkud jsme se vydali autobusem Pražské integrované dopravy směrem ku Praze a dále každý ke svým domovům.

Zapsal: Petr Purkrábek