Po stopách stavební dráhy Šumná - Vranov

Společné setkání KŽC 2. - 3. 6. 2018 Šumná

V sobotu 2. června 2018 se sešlo na nádraží v Šumné 11 členů Klubu železničních cestovatelů, aby prozkoumali trasu někdejší stavební drážky do Vranova nad Dyjí.

Po půl jedenácté stanice ožila skupinkou příznivců železniční archeologie, která vystoupila z motorového vlaku od Okříšek. Po nezbytném „úřadu“, jako je výběr startovného, rozdání průvodců a razítkování, organizátor Roman Hrůza všechny přivítal a představil program dvoudenní akce.

Poté již naše kroky směřovaly na severní zhlaví stanice, odkud drážka vycházela. Ta vznikla při stavbě Vranovské přehrady v roce 1930, měla úzký rozchod 760 mm a proháněly se po ní menší parní lokomotivy s výklopnými vozíky. Celá trať měřila 6,3 km a sloužila pro dopravu materiálu na stavbu. Ještě v roce 1935 bylo po dráze dopraveno třetí soustrojí turbíny a o rok později, po dokončení vodního díla, byla demontována.

Od místa překládky stavebního materiálu jsme prošli lesíkem a kolem obce Šumná, kde již z dráhy nejsou žádné památky. Došli jsme k silnici směr Štítary, kterou v místě esovité zatáčky dráha křížila. Za někdejším přejezdem, v zahrádkách u rodinných domů, poprvé vidíme náznaky tělesa trati.  Vzhledem k nedávným dešťům pokračujeme po polní a následně lesní cestě, nikoli po poli, kudy dráha vedla k Štítarskému lesu. I tak jsme po necelém kilometru po značené trase došli do lesa, kde jsme se již na pěkně zachovalé těleso napojili. Dráha kopírovala Štítarský potok na vysokém náspu, nebo v zářezech okolních svahů. I přesto, že na několika místech je těleso silně zarostlé, šlo se nám pěkně a překvapilo nás, že i po tolika letech je těleso stále masivní, plné štěrku a téměř neporušené. Po cca 3 kilometrech jsme došli do Švýcarského údolí, na rozcestí žluté a zelené turistické značky. Odtud je ve stopě dráhy asfaltová cesta spojující zdejší chatovou oblast s hrází Vranovské přehrady. U zátoky jsme vytušili místo, odkud se patrně odpojovala dolní větev drážky, která vedla na dno přehrady. My pokračovali stále po asfaltce – tedy „horní větvi“ až k samotné hrázi. Ta byla v tu dobu v rekonstrukci, takže nebyl umožněn ani vstup, ani zamýšlená exkurse.

Po absolvování hlavní části programu, tedy projití zrušené stavební trati, jsme se občerstvili v místní restauraci na vranovské pláži. Rozloučili jsme se s několika účastníky a dále pokračovali v programu akce. Tím byla plavba parníkem po Vranovské přehradě až pod hrad Bítov. Zde nás čekal krkolomný výstup k hradu a dále po místních značených trasách jsme došli na náměstíčko v Bítově, kde jsme měli zajištěno ubytování. Po krátkém odpočinku jsme se sešli u večeře a následovala krátká ochutnávka a prohlídka bítovského pivovaru Tesák. Někteří se ještě vydali na večerní procházku na Cornštejn.

Neděle proběhla v duchu turistickém. Po snídani jsme se odebrali na hrad Bítov a dopoledne tu strávili prohlídkou interiérů i venkovních prostor. Z hradeb jsme se snažili zahlédnout zbytky starého Bítova na hladině vzedmuté řeky Želetavky, ale to se díky bujné vegetaci nepodařilo. Po prohlídce hradu jsme si udělali ještě pěší okruh přes Slaměný most a kolem jezírka Lásky zpět na kraj Bítova, kde jsme ještě navštívili rozhlednu Rumburak s restaurací. Po rychlém obědě jsme již směřovali do cíle akce – na zastávku autobusu, který nás dovezl na nádraží v Šumné, kde byla akce ukončena a účastníci se rozjeli do všech směrů (Znojmo, Brno, Praha).

Zapsal: Roman Hrůza, DiS